Nejčastějším zdrojem bolestí v oblasti loktu tzv. tenisový loket, což je bolestivost zevní části dolního (distálního) konce kosti pažní tzv. zevní epikondyl, kde jsou úpony natahovačů zápěstí a prstů. Onemocnění můžeme rozdělit do dvou základních skupin:
A/ Akutní: Jako akutní poškození chápeme takový stav, který vzniká na základě náhle vzniklého děje. K natržení úponu může dojít buď prudkým pohybem při atypickém pohybu, nebo při zvednutí předmětu. Typická ne náhle vzniklá bolest loktu po špatně zahrané backhandovém úderu při tenise.
B/ Chronické: K chronickému poškození dochází opakujícími se drobnými přetíženími, při kterých je poškozován úpon extenzorů prstů a zápěstí, a dochází ke vzniku mikrotrhlinek. Každé poškození se hojí jizvou, a není - li během hojení dodržen dostatečný klid, dochází k vzniku bolestivé jizvy. Bolest je obranný mechanismus organismu na přetěžování. Jedná se o postižení, které není typické jen u tenistů, ale i u jiných sportovců, ba i i lidí, kteří nokdy nesportovali. Typické jsou bolesti po přetížení po dlouhém psaní (původně byl v německé literatuře popsán jako písařský loket), nebo při práci s myší počítače.
Příznaky: Tenisový loket se projevuje jako bolestivost zevní části loketního kloubu. U akutního nastává okamžitě, u chronických je nejprve po zátěži později i v klidu. Pro bolesti dochází k omezení svalové síly při zvedání břemen v zápěstí, bolestivé natažení zápěstí proti odporu. Typická je bolestivost v oblasti zevní strany loktu při zvedání 3. prstu ruky proti odporu. Může být patrný otok loketního kloubu na zevní straně. Diagnózu stanovujeme na základě vyšetření. Na RTG snímcích nebývá žádný nález.
Terapie: Pokud jde o akutní postižení, kde je natržen úpon natahovačů je nejlepší terapií přiložení fixace od zápěstí nad loket na dobu 4-6 týdnů a nechat odtržený úpon přihojit. Pokud jde o první ataku po přetížení je také tato terapie vhodná. Opakují-li se postižení vzniká stav chronický s bolestivost jizvou. Léčba je složitější. Je třeba aplikovat léky proti bolesti s nesteroidními antirevmatiky do místa bolestivosti či celkově v tabletách. Úspěšná bývá elektroléčba. Vhodné je použití tzv. epikondylárnch pásek. Pokud nedojde k ústupu obtíží je možné obtíže řešit aplikací obstřiku do místa bolestivosti. Pokud ani tato terapie nevede ke zlepšení je možné operační řešení s následnou fixací sádro na dobu 4 týdnů a následnou rehabilitací.