Perilunátní luxace a perilunátní zlomeniny jsou komplexní poranění, která se vyskytují přibližně v 7 % všech diagnostikovaných poraněních karpu. Jsou výsledkem působení vysoké energie na zápěstí většinou u mladých lidí, kde pevnost kostí není nijak změněna osteoporózou. Protože současná uspěchaná doba vede velmi často mladé jedince do spárů adrenalinových sportů, je výskyt perilunátních luxací stále častější. Mechanismem vzniku perilunátní luxace či perilunátní zlomeniny karpu vznikají působením násilí na dorziflektované zápěstí. Na to, které struktury se dále poškodí má vliv dukční postavení zápěstí při vzniku úrazu a pevnost jednotlivých struktur. Dochází-li k poškození jen vazů stabilizujících lunatum mluvíme o perilunátních luxacích karpu. V případě, že místo vazů dochází ke zlomeninám okolních kostí například skafoidea jde o perilunátní zlomeniny. Rozlišujeme dva typy perilunátních luxací. Při prvním lunatum fixované vazy, které stabilizují proximální řadu, se vyklápí palmárně a ostatní kapální kosti setrvávají na svém místě. Druhou variantou je, že lunatum zůstává na svém místě a karpus se posouvá dorálně. U transskafoperilunátní luxace je místo ruptury skafulunátního vazu, dochází ke zlomenině skafoidea. Lunatum i s proximálním pólem skafoidea většinou subluxuje palmárně.
Pacient s perilunátní luxací kapu přichází s bolestivým zápěstím, na kterém se velmi rychle k rozvinul otok a hematom. Pokud se pacient dostavil rychle od úrazu a ještě není rozvinut otok a hematom, je možné vyhmatat deformitu zápěstí, kde je patrná dorzální subluxace karpu a případně palmárně dislokované lunatum. Mohou být příznaky dráždění nervus medianus v karpálním tunelu, což se projeví brněním palce ukazováku a prostředníku.
Správnou diagnózu nám řekne RTG vyšetření, kde je nutné dodržet standardní projekce. Při jejich hodnocení je patrné v předozadní projekci zkrácení karpu, deformita lunata a porušení kontinuity kostí v jednotlivých řadách. V bočné projekci je kromě zkrácení karpu patrná buď luxace lunata nebo karpu. Bohužel stále často bývají tato poranění přehlédnuta. V případě, že jde o perilunátní zlomeniny karpu, je kromě dislokace patrná zlomenina příslušné kosti karpu, nebo distálního radia. Jsou-li diagnostické rozpaky, je vhodné vyšetření doplnit srovnávacím snímkem s druhou končetinou, případně CT vyšetřením.
Pro výsledky celé léčby je nutná časná diagnostika a repozice luxace (vykloubení), neboť posunem mezi kostmi se mění jejich prokrvení a může dojít k odumření kostí, což vede k špatnému výsledku i následně dobře vedené terapie. Proto, okamžitě po zjištění diagnózy, je třeba provést repozici zápěstí, neboť se zabrání vzniku a případně rozvoji otoku a pacientovi se uleví od bolesti. Důležitá je i dekomprese n. medianus a uvolnění utlačených cév. K repšinou za pomici trakční věže. Po potvrzení repozice přikládáme sádrovou fixace.
Definitivní ošetření perilunátních luxací karpu, by měli provádět lékaři se zkušeností s takovými poraněními. Cílem operace je obnovení postavení mezi jednotlivými kostmi zápěstí, což stabilizujeme pomocí zavrtaných drátů. Po stabilizaci provedeme sešití nebo reinzervi poškozených vazů jak kapsulárních, tak interosseálních. Většinou se ošetření provádí z dorzálního (na hřbetu ruky) tak palmárního (na dlaňové straně ) přístupu. V případě, že jde o transskafoperilunátní luxace (se zlomeninou skafoidea), se provádí místo ošetření SL vazu osteosyntéza (sešroubování) Herbertovým šroubem z dorzálního přístupu. U transstyloideoperilunátních luxací (zlomenina distálního radia) je důležité fixovat processus styloiideus radii šroubem. Po operaci zápěstí fixujeme 8 týdů ve vysoké sádře nad loket bránící pronaci a supinaci předloktí. Po této době extrahujeme K dráty a počínáme s rehabilitací..
Často jsou perilunátní luxace nerozpoznány a pacienti se dostavují k ošetření až po několika měsících, kdy dominantním problémem kromě bolesti a omezení pohybů (mnohdy nečekaně malé) je syndrom kapálního kanálu s brněním prstů. Pokud uplynulo od úrazu několik měsíců, je rekonstrukce vazů nemožná a luxace se řeší proximální karpektomií (odstranění kostí proximální karpální řady).